Za terapii hrou lze označit hru s maňásky, s plastelínou, hraní různých rolí či jakékoliv výtvarné techniky. Ráda také pracuji s terapeutickým pískovištěm. Jedná se o způsob práce oblíbený v zahraničí a v posledních letech také stále oblíbenější u nás. Při této technice se pracuje s pískovištěm (specifických rozměrů a barev) a sadou rozličných postaviček, figurek a dalších předmětů. Využití terapeutického pískoviště může být velmi přínosné při práci s dětmi předškolního a mladšího školního věku, jelikož tyto děti značnou část toho, co prožívají, zatím nedovedou převést do slov. V průběhu hry v pískovišti, která je pro ně naprosto přirozeným a běžným projevem, nám mohou mnoho ze svého vnitřního světa ukázat, můžeme jim lépe porozumět a díky tomu i pochopit, co od svého okolí potřebují. Podobným způsobem je možné pískoviště využít i u dětí starších, ale stejně tak i dospělých či při práci s celým rodinným systémem. V bezpečném prostředí pískoviště je možné vyzkoušet si jiný způsob jednání, získat náhled na své chování, lépe porozumět myšlení a prožívání druhých osob, zpracovat prožité konfliktní události z minulosti i připravit se na náročné situace, které nás teprve čekají.